Zástupce veřejnosti a námitky v územním plánování – úvaha nad důsledky jejich absence v novém stavebním zákoně

Příspěvek se zabývá dopady absence institutu zástupce veřejnosti a možnosti podávat námitky v procesu pořizování územně plánovací dokumentace dle nového stavebního zákona z roku 2021. Autorka zdůrazňuje význam účasti veřejnosti v územním plánování pro ochranu ústavně zaručených práv a srovnává předchozí a současnou právní úpravu. Zrušení institutu zástupce veřejnosti a omezení možnosti podávat námitky je vnímáno jako oslabení procesních práv dotčených osob. Autorka navrhuje ústavně konformní výklad nové právní úpravy, který by umožnil společné zmocnění a podávání kolektivních připomínek v rámci řízení o vydání územního plánu, a zdůrazňuje význam podrobného odůvodnění vypořádání připomínek pro zajištění efektivního soudního přezkumu.

PUBLIC REPRESENTATIVES AND OBJECTIONS IN SPATIAL PLANNING – A REFLECTION ON THE CONSEQUENCES OF THEIR ABSENCE IN THE NEW BUILDING ACT
The paper deals with the impact of the absence of the institute of public representative and the possibility to file objections in the process of land use planning documentation under the new Construction Act of 2021. The author emphasizes the importance of public participation in land use planning for the protection of constitutionally guaranteed rights and compares the previous and current legislation. The abolition of the institute of the public representative and the limitation of the possibility to file objections are perceived as a weakening of the procedural rights of the persons concerned. The author proposes a constitutionally compliant interpretation of the new legislation, which would allow for joint authorisation and submission of collective comments in the context of the procedure for issuing a zoning plan, and emphasises the importance of detailed justification of the settlement of comments to ensure effective judicial review.