Dne 20. 2. 2025 byl vyhlášen zákon č. 42/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Mezi nejdůležitější změny, které tato velká novela zákona o ochraně ovzduší přináší, patří mj.:
- Imisní limity a úroveň znečištění znečišťujícími látkami, které mají stanoven imisní limit, jsou nově výslovně podkladem při pořizování územně analytických podkladů a územně plánovací dokumentace.
- Zavádí se nový druh přípustné úrovně znečištění (imisí) – národní cíl snížení expozice. Jedná se o doplnění chybějící transpozice přílohy č. XIV oddílu B směrnice 2008/50/ES. Národní cíl snížení expozice je hodnota, které má být dosaženo snížením průměrné expozice obyvatelstva částicemi PM2,5 pro období referenčního roku za účelem omezení škodlivých účinků na lidské zdraví. Národní cíl je uveden přímo v zákoně, způsob posouzení a vyhodnocení jeho plnění stanoví vyhláška.
- Přímo zákonem jsou stanovena pravidla kategorizace tzv. vyjmenovaných stacionárních zdrojů (doposud upraveno pouze metodickým pokynem). V té souvislosti také dochází k revizi přílohy č. 2.
- Zpřesňují se sčítací pravidla pro účely stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu, resp. celkové projektované kapacity stacionárních zdrojů.
- Stacionárním zdrojem jsou nově i zdroje používané pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů, avšak jejich provozovatelé budou povinni plnit pouze povinnosti uvedené v § 17 odst. 1 písm. a), d) a e) (především povinnost umožnit kontrolu).
- Doplňuje se pravomoc krajských úřadů rozhodovat v pochybnostech o tom, zda se jedná o stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 nebo zda se jedná o stacionární zdroj používaný pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů.
- V případech, kdy provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování pravidelným jednorázovým měřením emisí, provádí rovněž nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru (např. tlaková ztráta filtru, teplota dopalovací komory, spotřeba zemního plynu dopalovací jednotky apod.) pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí stanoveného v povolení provozu, a to v případě stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, u kterých tak stanoví prováděcí právní předpis. Termín jednorázového měření se nově bude ohlašovat prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP).
- Kontinuální měření emisí bude možné uložit i provozovatelům jiných stacionárních zdrojů než uvedených v příloze č. 4 (může tak stanovit krajský úřad v povolení provozu). Výsledky kontinuálního měření se budou ohlašovat prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší (ISKO).
- Provozovatel stacionárního zdroje bude moci požádat o výjimku z povinnosti zjišťování emisí, pokud nelze úroveň znečišťování zjišťovat měřením a zároveň pro danou znečišťující látku nejsou k dispozici údaje pro stanovení způsobu zjišťování úrovně znečišťování výpočtem.
- Programy zlepšování kvality se nově budou povinně zpracovávat také v případě nedosažení národního cíle snížení expozice. Znovu budou mít formu opatření obecné povahy (vydávaného bez řízení o jeho návrhu). Jejich celkový právní rámec se mění tak, aby byla jejich realizace co nejúčinnější.
- Mění se pravidla pro smogové situace. Regulačním řádem (formou nařízení) budou moci obce nově regulovat nejen dopravu, ale v podstatě jakoukoli činnost, která je zdrojem znečišťování (s výjimkou stacionárních zdrojů podle přílohy č. 2). Půjde o analogii ke krátkodobým akčním plánům podle čl. 24 směrnice 2008/50/ES. Zvláštní podmínky provozu mají krajské úřady nově stanovovat zejména pro významné stacionární zdroje identifikované v analýze příčin znečištění ovzduší podle bodu 3b) analytické části programu zlepšování kvality ovzduší.
- Zavádí se institut minimálních vzdáleností mezi stacionárním zdrojem uvedeným v příloze č. 2a a stanovenými plochami vymezenými v územním plánu. Minimální vzdálenosti a stanovené plochy stanoví MŽP vyhláškou a budou tedy závazné při vydávání stanovisek/závazných stanovisek/povolení provozu, avšak žadatel bude moci požádat o výjimku.
- Dochází ke změnám v právní úpravě nízkoemisních zón, neboť dosud nebyly v ČR nikdy využity. Obce budou mít širší možnosti nastavit jejich režim podle vlastních potřeb. Do nízkoemisní zóny budou oprávněna vjet: a) vozidla odpovídající emisní kategorie (stanovené v opatření obecné povahy), b) zvláštní vozidla podle přílohy č. 8, c) vozidla s individuální výjimkou. Ruší se plošná výjimka pro vjezd vozidel rezidentů (těm bude možné udělovat pouze individuální výjimky ze zákonem stanovených důvodů). Ruší se podmínka povinnosti existence objízdné komunikace. Do nízkoemisní zóny však nebude možné zahrnout průjezdní úsek dálnice nebo silnice I. třídy. Vozidla se nebudou označovat fyzickými emisními plaketami, ale zařazování vozidel a následná identifikace bude probíhat digitálně prostřednictvím registru silničních vozidel. Obec bude mít možnost zavést nízkoemisní poplatek (nepůjde o místní poplatek), jehož výnos bude příjmem fondu zlepšování kvality ovzduší obce. Sazbu nízkoemisního poplatku bude moci obec stanovit buď jednotně pro celou nízkoemisní zónu, nebo diferencovaně podle emisní kategorie vozidla, části nízkoemisní zóny, délky časového období, na které poplatník platí nízkoemisní poplatek, či pro případ smogové situace.
- Sazba poplatku za znečišťování ovzduší se od roku 2025 zvyšuje a dále se bude automaticky zvyšovat podle zákonné inflační doložky. Mění se poměr rozdělení výnosu poplatku – nově 50 % SFŽP, 25 % kraj, 25 % MŽP (doposud 65 %, 25 %, 10 %).
- Zhotovitel podle stavebního zákona je povinen při provádění záměru, jeho změně nebo při odstraňování stavby dodržovat opatření k předcházení vzniku prašnosti a k omezování jejího šíření v souladu s přílohou č. 10, je-li to pro něj technicky možné a ekonomicky přijatelné. Splnění této povinnosti nebo technickou nemožnost nebo ekonomickou nepřijatelnost je zhotovitel povinen prokázat na vyžádání orgánu ochrany ovzduší. Tato opatření není povinen provádět zhotovitel stavby veřejné dopravní infrastruktury při realizaci záměru a souvisejících činností ve vzdálenosti 500 m a více od hranice zastavěného území.
- Dochází ke změnám pravidel pro pohonné hmoty.
- Dochází ke zpřesnění pravomocí a působnosti orgánů ochrany ovzduší a právní úpravy přestupků.
- Zavádí se komplexnější právní úprava pro výkon autorizované činnosti.
Novela nabývá s několika výjimkami účinnosti 1. 3. 2025.